|
|
Vliv druhého vatikánského koncilu na postoj církve ke světu. Ilustrace na teologii dějin církve v českých zemích v době komunismu
OTÝPKOVÁ, Petra
Cílem disertační práce je najít odpověď na otázku, zda Druhý vatikánský koncil ovlivnil postoj církve ke světu, což konkrétně ilustrujeme na životě církve v českých zemích během komunismu, kdy rozdíly mezi církví a světem byly nejvíce patrné. Vycházíme ze základních pojmů Druhého vatikánského koncilu, jimiž jsou čtení znamení času a aggiornamento. Jako hlavní zdroje nám slouží především dokumenty Druhého vatikánského koncilu, jejich komentáře, které tvoří jeho ucelený výstup, a práce věnované přímo koncilu. Situaci církve českých zemí nahlížíme z hlediska postoje státu k církvi a reakce církve na ně, což ovlivnilo i vnímání a recepci samotného Druhého vatikánského koncilu. Ilustrujeme je především na základě tematických prací a svědectví pamětníků. Vliv Druhého vatikánského koncilu obecně spatřujeme zejména v cílené reflexi situace církve a společnosti i cest, které církev pro šíření evangelia volí. V českých zemích Druhý vatikánský koncil katolíky povzbudil především k aktivnímu jednání v oblasti občanské angažovanosti jako odpovědnosti za společnost, k níž koncil také ve svých dokumentech vybízí.
|
|
|
Changes of canon law from the Second Vatican Council to the present
Drábiková, Nina ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Zmeny kánonického práva od Druhého vatikánskeho koncilu do súčasnosti Abstrakt Táto diplomová práca sa zaoberá vývojom kánonického práva Katolíckej cirkvi od započatia Druhého vatikánskeho koncilu do súčasnosti, čiže od roku 1962. Cieľom diplomovej práce bolo prehľadne spracovať najpodstatnejšie novely v oblasti kánonického práva v stanovenom období. Počas tohto obdobia sa v čele Katolíckej cirkvi vystriedali šiesti pápeži (vrátane Jána Pavla I., ktorého pontifikát trval iba tridsaťtri dní). Prvá kapitola diplomovej práce skúma kánonické právo ako právnu disciplínu v kontexte práva svetského. Druhá kapitola sa zaoberá obdobím Druhého vatikánskeho koncilu, jeho zvolaním a postupne štyrmi zasadacími obdobiami. V priebehu koncilu došlo k úmrtiu pápeža Jána XXIII. Na jeho miesto nastúpil pápež Pavol VI., ktorý okamžite vyjadril vôľu pokračovať v koncile a od druhého zasadacieho obdobia koncilu predsedal. Jednotlivé podkapitoly analyzujú najmä šestnásť dokumentov, ktoré koncil vydal počas zasadacích období, a ktoré sa stali ideologickým podkladom pre následné zmeny kánonického práva. Tretia kapitola skúma legislatívne zmeny v kánonickom práve v období od skončenia Druhého vatikánskeho koncilu až do vydania nového Kódexu kánonického práva. Toto obdobie je nazývané aj prechodným obdobím. Jednotlivé podkapitoly...
|
|
|
The nature and identity of apologetics in light of the calls of scripture and the Second Vatican Council
NICOLSON, Stuart
Apologetics in recent times has had for many a negative value, and the term 'apologetics' did not appear in the Second Vatican Council documents. However, by returning to the sources in Scripture and the Early Church, especially Peter's call (1Peter 3:15-16) for all faithful to be ready to respond when questioned or challenged about their faith, and to do so in a Christian manner, apologetics can be understood as far more original, ordinary, and organic than how it is often defined. It was originally an integral part of Christians speaking out about their faith, participating with the Logos. Through a Petrine lens, apologetical calls and content can be identified in 10 of the 16 Vatican II documents, including two clear paraphrases of Peter's call. This indicates a problem in how apologetics is identified and understood. Part 1 provides a working definition for Petrine apologetics in order to identify its development through Christian history. Part 2 present a brief and selective history of apologetics. Petrine apologetics is observed and explored in Scripture in Part 2a, including in Jesus' ministry and the first Church generations. In Part 2b it is shown how a second century apologetical turn, particularly through Justin Martyr, reinforced by Eusebius, and concretised by several later Early Church Fathers, narrowed apologetics into becoming elite, intellectual, and clerical - not for all the faithful but the few. The Mediaeval period (Part 2c) could have seen a return to more universal Petrine apologetics, especially through the Fourth Lateran Council, but weak dissemination of its teachings meant the opportunity was lost. After the Reformation, in Part 2d, Charles Borromeo's pastoral apologetics stands out, as well as a growing movement based upon credibility in the English-speaking sphere where apologetics was becoming part of organic engagement of Catholics in Protestant societies. Part 3 focuses on Vatican II. The entrenched Justinian approach in Catholic Europe eschewed engagement with others, leaving apologetics as overly catechetical. Balthasar identified and rejected the old paradigm and the main reform ideas, calling for a new approach: Love Alone Is Credible. Many conciliar apologetics themes are congruent with his reform call, and with Petrine apologetics. In addition to apologetical calls, Vatican II shows that apologetical preparation should be embedded in Christian education (Gravissimum Educationis 2) and how apologetically prepared faithful should engage with society (Apostolicam Actuositatem 1, 2, 11, 29, 31, etc.). But the Council's apologetics calls were not developed and apologetics was mostly replaced by fundamental theology, which has problematic features from Justinian apologetics and the reform ideas Balthasar rejected, and is not related to the apologetical calls of Peter or Vatican II. However, there has been an organic development of apologetics since the 1980s. In Part 4, the problematic current state of Catholic understanding in the ordinary faithful is evident in two recent surveys. It is necessary to respond to this. By reframing apologetics according to the original Petrine call and its Vatican II confirmation, a New Apologetics (NA) can be developed that emphasises Peter's elements of preparation, response, in a Christian manner, for all the faithful. The Petrine elements are unpacked in today's context and several distinctions are explored, including objective and subjective approaches, and the spectrum of evangelisation-apologetics-catechetics. Three 'voices' are shown to have particularly contributed so far to NA: William Levada, Robert Barron, and Peter Kreeft. All intellectual and two being clerics, they have the insight and ability to guide developments. Looking forwards, the two named conciliar texts are explored in how they can be unpacked for developing an embedded apologetics of preparation, response, in a Christian manner: original, organic, ordinary apologetics.
|
|
|
Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka
Chocenská, Vlasta ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Diplomová práce "Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka" podává přehled několika děl prof. dr. Josefa Kubalíka, která ovlivnila generace studentů katolického bohosloví. Autor byl profesorem fundamentální teologie na cyrilometodějské bohoslovecké fakultě ve druhé polovině 20. století a napsal mnoho knih, skript a článků v odborném tisku. K jeho nejvýznamnějším dílům patří skripta Theologia Fundamentalis, která jsou ještě pod vlivem manualistické, apologeticko-polemické teologie. Druhý vatikánský koncil však prof. Josef Kubalík plně akceptoval a napsal pro studenty skripta Ekumenická teologie a částečně opravil druhý díl skript Theologia Fundamentalis. Pro odbornou veřejnost překládal dokumenty II. vatikánského koncilu. Práce pro srovnání také uvádí pohled II. vatikánského koncilu a encykliky Ut unum sint na ekumenismus. Na závěr se konstatuje, že Kubalík rostl v otevřenosti a vstřícnosti k nekatolíkům, ale nedokázal úplně překročit sám sebe a změnit zaběhnutá schémata myšlení.
|
|
|
Druhý vatikánský koncil a jeho následovníci
Poslední, Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Ve své práci jsem se dopracovala k několika závěrům. Svatí otcové Jan XXIII., Pavel IV. a František, kteří následovali odkaz II. vatikánského koncilu a hlásí se k němu, jsou ve společnosti mnohem oblíbenější než papeži, kteří mají odlišný názor a k zatím poslednímu ekumenickému koncilu se nehlásí. Pro veřejnost je zcela klíčová otevřenost osobnosti a přístup papeže k modernizaci církve. Dalším zásadním aspektem pro dnešní církev je bezpochyby mediální svět.
|
|
|
Projevy antifeminismu v současném učení římskokatolické církve
Langhammerová, Gabriela ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Antifeminismus v současném učení římskokatolické církve zkoumá mechanismy, které utvářejí identitu ženy v římskokatolickém učení. Ta je výchozím bodem pro následné vytvoření genderového řádu, tedy způsobu vztahu muže a ženy, ve kterém je žena muži podřízena. Pro podporu podřízeného postavení ženy implementovala římskokatolická teologie do svého učení teorii komplementarity. Tato nerovnost je základem pro genderově podmíněné násilí. Feministické hnutí a feministická teologie s Mary Daly v čele přinesly v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století nové analytické nástroje k pochopení fungování společenských mechanismů, které vedou k podřízenosti ženy. Těmito nástroji jsou zejména feministická kritika a perspektiva, kritika mocenských vztahů a androcentrismu a principy vzniku ženské identity, tedy analýza toho, "kdo je žena." Istanbulská úmluva se svojí perspektivou, která odmítá nerovnost, prosazuje kritiku mocenských vztahů a označuje násilí na ženách jako genderově podmíněné, se tematicky i myšlenkově shoduje s metodami i cíli jak feministického hnutí tak demokratických principů. Zejména se s nimi shoduje v otázce genderově podmíněného násilí, které jsou Istanbulskou úmluvou shodně formulovány jako strukturální problém. Římskokatolická církev přijetí Istanbulské úmluvy odmítá a...
|
|
| |
|
|
Responsoriální žalmy Karla Skleničky
Nedbalová, Josefína ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Diplomová práce se skládá ze tří částí. První z nich popisuje historickou úlohu žalmů v bohoslužbách od doby jejich vzniku do současnosti. Osvětluje novou roli žalmů v katolické liturgii po II. vatikánském koncilu a nastiňuje, jakým způsobem se tyto liturgické změny promítaly v českém katolickém prostředí. Druhá část představuje významné české žalmové celky, které vznikly pro potřeby liturgie v reakci na závěry II. vatikánského koncilu, a jejich autory. Třetí, stěžejní, části diplomové práce, obsahuje podrobný rozbor žaltáře Karla Skleničky Responsoriální žalmy pro neděle a významné dny liturgického roku z roku 1992. Analýza harmonických a melodických postupů jednotlivých nápěvů slouží jako podklad k praktické části diplomové práce, kterou je rozšíření stávajícího Skleničkova žaltáře na všechny dny liturgického roku. Nový žaltář zachovává hudební složku zkomponovanou Karlem Skleničkou a u nově vzniklých žalmů zachovává také práci s liturgickým textem po vzoru Karla Skleničky. Nový žaltář se stejně jako žaltář z roku 1992 striktně drží liturgicky předepsaných textů pro jednotlivé liturgické příležitosti.
|
|
|
Prorocký model katecheze jako reakce na otázky naší doby
Krbec, Jan ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Diplomová práce "Prorocký model katecheze jako reakce na otázky naší doby" zpracovává téma dějinně-prorockého modelu katecheze. Ve studijní části práce je model uchopen v kontextu biblického pojetí proroctví dovršeného v osobě Ježíše z Nazareta a jako jeden z projevů účasti pokřtěných na Kristově prorockém úřadu, realizovaném v celku evangelizačního poslání církve. Jeho vnímavost vůči sociálním podnětům, důraz kladený na malá křesťanská společenství a nárok na křesťanskou angažovanost jsou nahlédnuty v rozsahu sociální nauky církve a jejího vývoje po 2. vatikánském koncilu. Autorská část práce představuje původní katechezi na aktuální společenské téma, čtené prizmatem evangelia a křesťanské víry. Předložením tématu členům dvou malých společenství a vyhodnocením výsledků setkání má být dosaženo cíle práce, kterým je ukázat, jak může dějinně-prorocký model katecheze pomoci dospělým věřícím porozumět "znamením doby" a přispět k růstu společenství křesťanů.
|
|
|
Zhodnocení nauky o manželství v Gaudium et spes a v Amoris laetitia
JANOUŠEK, Petr
Práce se zabývá pohledem na učení církve v otázce rodiny a manželství. První kapitola se věnuje historickému pohledu na manželství a rodinu od počátku do Druhého vatikánského koncilu. Druhá část představuje učení koncilu o manželství, zvláště v konstituci Gaudium et spes. Ve třetí části sledujeme vývoj myšlenek z Gaudium et spes v církevním učení a nová témata v církevním učení o manželství. Čtvrtá část se zabývá biskupskou synodou o rodině, která probíhala ve dvou zasedáních: mimořádná synoda v říjnu 2014 a formou řádné synody v říjnu 2015. Závěrečná část se věnuje posynodální apoštolské exhortaci o lásce v rodině Amoris laetitia papeže Františka. Cílem této práce bylo porovnat pohled církve na manželství v Gaudium et spes a v Amoris laetita a zjistit, v čem se od sebe liší.
|
host ::
RSS.